baty.estranky.cz

Bílé lístky brzo po rozkvětu odpadnou. Nejdůležitějším poznávacím znamením heřmánku pravého je duté kuželovitě klenuté lůžko květu a jeho silně aromatická vůně. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, západní Asii a severní Indii. Jako plevel byl zavlečen do Severní Ameriky a Austrálie.

U nás je heřmánek asi vůbec nejznámější léčivou rostlinou. Roste divoce na polních cestách, v obilných polích i na smetištích a úhorech. Dnes se převážně pěstuje.Zdá se však, že v poslední době jeho porostů ubývá.

Při sběru je nutné ho správně rozpoznat, protože mnoho rostlin z jeho příbuzenstva vypadá velmi podobně, například Rmen rolní (Anthemis arvensis), Heřmánek bezvonný (Matricaria inodora), nebo heřmánek bezokvětý (Natricaria discoidea). Dále ho můžeme zaměnit s heřmánkem přímořským, rmenem smradlavým, rmenem rakouským, kopretinou bílou, kopretinou řimbabou, řebříčkem bertrámem a heřmánkem terčovitým. Můžeme ho rozpoznat podle charakteristické vůně a dutého květu.

Podle výsevu kvete heřmánek od května do září. Sbírají se plně rozkvetlé úbory s krátkými stopkami. Suší se bez obracení ve stínu. Umělá teplota nesmí překročit 40°C. Kvalitu drogy snižují překvetlé a vydrolené úbory, delší stopky, nedorostlé úbory a příměsi. Ve sběrně se droga dělí do čtyř jakostních skupin. Již v období antiky byl znám čaj ze sušených květů heřmánku. Byl to oblíbený lék proti bolestem hlavy, nemocem jater, ledvin, močového měchýře a nepravidelné menstruaci.

Dnes patří k nepostradatelným domácím léčebným prostředkům. Heřmánkový čaj se s velkým úspěchem podává při akutní žaludeční nevolnosti. Rovněž velmi příznivě působí i na stavy vyvolané chronickou gastritidou, ba dokonce někdy zmírňuje i subjektivní potíže při rakovině žaludku. Je ovšem nutné, aby při léčení vnitřních chorob bylo jeho podávání pravidelné a trvalo nejméně několik týdnů.

Zevně se droga používá k výplachům špatně se hojících ran, případně i v ústech a hrtanu, k inhalacím při rýmě a zánětech vedlejších dutin nosních i k lokální léčbě různých zánětlivých onemocnění kůže, nebo ke zklidnění podrážděné pokožky. Heřmánek je nejznámější léčivou bylinou.

Pro vnitřní podávání se používají výhradně květy bez stvolů, naopak v heřmánkových koupelích mohou být obsaženy i listy.

Heřmánek lékařský/pravý, patřící do rodiny hvězdicovitých/astrovitých, je jednoletá silně vonící rostlina s tenkým kořenem a rovným, holým stonkem, dlouhým 20 až 50 cm. Jeho úzké listy jsou dvakrát až třikrát zpeřené. Květenství je úbor. Střed květu je žlutý, obvodové okvětní lístky jsou bílé, paprskovité.