baty.estranky.cz

Kopřivový čaj

Původně se kopřiva vyskytovala po celé Evropě, na východ až do Západní Sibiře a Iránu, zejména v náplavových lužních lesích a na vlhčích humózních lesních půdách od nížin do hor, především podél vodních toků. Dnes je rozšířena jako vytrvalý plevel téměř po celém světě okolo lidských sídlišť, podél znečištěných vodních toků, na rumištích, navážkách, příkopech, u cest a plotů a zemědělských objektů. Kopřivu lze považovat za spolehlivý indikátor vyššího obsahu dusíku v půdě.

Kopřiva je vytrvalá bylina, z jejíhož plazivého a bohatě větveného oddenku vyrůstá větší počet dutých čtyřhranných lodyh. Vstřícné řapíkaté listy s kopinatými palisty jsou stejně jako lodyha pokryty četnými žahavými a krycími štětinatými chlupy, silně zpevněnými minerálními látkami. Mají vejčitou až široce kopinatou čepel s tmavě zelenou svrchní stranou a hrubě pilovitým okrajem. Na listech a na lodyze jsou četné tuhé chloupky, které jsou na konci velmi křehké, takže se snadno ulamují. Z dutiny chlupu vychází na kůži ostrá šťáva (kyselina mravenčí a pryskyřičný sekret), která kůži dráždí a způsobuje zánět nebo i puchýře. Z úžlabí horních listů vyrůstají laty drobných zelenavých květů. Samičí květenství jsou dlouhá a převislá, samčí přímá, s kratšími větvemi. Květy jsou zpravidla jednopohlavné, čtyřčetné; samičí se svrchním semeníkem, samčí se čtyřmi tyčinkami. Rostliny jsou dvoudomé, tj. vytvářejí zvlášť samičí a samčí rostliny. plodem je kulatá nažka.

Do 20. května, protože pak je v rostlině hodně dusičnanů. Také ještě můžeme sbírat mladé výhonky v září. Nejčastěji se sbírají listy sdrháváním lodyh a někdy také nať, jejíž olistěné a nezdřevnatělé části v délce maximálně do 50 cm se sežínají z mladých a zdravých rostlin srpem. Suší se ve stinných vzdušných místech nebo uměle, přičemž teplota nesmí překročit 60 ° C. Je důležité ji sušit rychle, aby si droga zachovala původní zelenou barvu.

Snižuje hladinu krevního cukru,

působí mírně močopudně,

proti krvácení,