baty.estranky.cz

VUVUVUVUVUVUVUVUVUVUVUVUVUVUVUV

Kde zpívají andělé

 O jedinečnosti Nymburka z hlediska osídlení hovoří unikátní archeologický nález, který zde byl učiněn před zhruba deseti lety. Už od osmdesátých let minulého století se prováděly výzkumy centra města, aby se prostřednictvím keramických střepů a kamenných nástrojů potvrdilo, že zemědělci se zde usadili již v mladší době kamenné. V roce 1994 pak byl odkryt skříňový mohylový hrob s kamenným obložením megalitického typu. Jeho stáří se odhaduje na pět a půl tisíce let a na našem území byl předtím objeven jen jeden na jižní Moravě, ostatní evropské nálezy leží na západ od naší hranice.

 Turistu – laika  ochotného k vetší zastávce spíše ohromí mohutné středověké opevnění města, které začalo vznikat v dobách Přemysla Otakara II. a jehož největší část byla postaveny v letech 1288 až 1305 za vlády Václava II. Současný dvě stě pět metrů dlouhý fragment hrazení nám aspoň maličko naznačí, jak vypadala významná města po větší část druhého tisíciletí po Kristu. Unikátní je i z toho důvodu, že bylo stavěno podle měst, o němž se v rámci křižáckých bitev bojovalo na Blízkém východě. Z červených cihel tak vznikla zeď s padesáti dvěma baštami, které byly od sebe vzdáleny na dostřel kuše. Před hradbami pak údajně byly až tři vodní příkopy. To vše činilo s Nymburka důležitou strategickou pevnost v lůně Českého království.

 Bohužel, Nymburk se nemůže chlubit nedobytností. V roce 1421 jej obsadili husité a obzvlášť v roce 1425 se tu ,,vyznamenali“. Zajali kněze Jiřího Bohovláda a kaplana Klimenta, zavřeli je do vysmolených sudů a u Svatojířské brány, zbořené v roce 1885, je zaživa upálili. Od té doby v Nymburce po nocích zpívají andělé, pohybují se roztodivná světýlka a navíc v místech kruté popravy neroste tráva.

Nejhorší časy pro Nymburk však přišly s obdobím třicetileté války. Po několikanásobném obléhání město padlo 16.srpna 1634 do rukou Sasů. Po masakru zůstalo z původních tří tisíc obyvatel na živu jen dvacet dva lidí. Z dvou set jedenaosmdesáti domů neshořelo jedenáct. Zničeny z větší části byly i samozřejmě hradby. Naštěstí jejich zbytky prošly v letech 1905-1906 romantickou rekonstrukcí, a když zamíříme z náměstí k Labi, objevíme více než šest metrů vysokou, dvě stě pět metrů dlouho zeď se šesti věžemi, které přesahují terén o patnáct a půl metru.