Nauru
Nauru
Republika a stejnojmenný ostrov Nauru, nejmenší ostrovní stát na světě, leží v jižním Tichém oceánu v ostrovní skupině Mikronésie. Nauru je členem britského Společenství národů.
Nauru se stal znám těžbou fosfátu, která po jistou dobu zajistila jeden z největších důchodů na hlavu obyvatelstva na světě. V důsledku nekontrolované těžby a pochybné finanční politiky je dnes většina ostrova neobyvatelná a stát stojí před finančním bankrotem a ztrátou nezávislosti.
Roku 1888 byl ostrov obsazen Německem, po první světové válce byl jako mandátní území spravován společně Austrálií, Velkou Británií a Novým Zélandem. Nezávislost a státní suverenitu získalo Nauru roku 1968, kdy byla vyhlášena republika.
Po roce 1900, kdy byla na ostrově objevena velká ložiska fosfátu, došlo k jejich těžbě zahraničními společnostmi. Až roku 1970 došlo k jejich zestátnění a Nauru se v krátké době stal jedním z nejbohatších států (v přepočtu na hlavu obyvatele), školství, zdravotnictví a další služby byly pro vlastní obyvatelstvo zadarmo. V důsledku těžby fosfátu, která vedla k ekologické devastaci velké části ostrova a extrémní zadluženosti, se v posledních letech dokonce uvažovalo o přesídlení obyvatel na jeden ostrůvek před severoaustralským pobřežím
Nauru je parlamentní republikou. Nezávislost získalo roku 1970, do kdy bylo spravováno jako mandátní území Austrálií, Velkou Británií a Novým Zélandem. Nauru je jediný stát na světě, který nemá úřední hlavní město: vládní úřady se nacházejí v distriktu Yaren. Nauru nemá vlastní armádu, za obranu ostrova je dle zvláštní smlouvy zodpovědna Austrálie (i když obyvatelé Nauru mohou být do australské armády rekrutováni).
Nauru je administrativně děleno do 14 distriktů. V důsledku finančních problémů státu došlo od roku 1986 do roku 2004 k celkem 22 volbám, což znázorňuje současnou destabilitu systému.
Nauru leží jižně od rovníku a jižně od Maršalových ostrovů v tichomořské skupině ostrovů Mikronésie, která je částí Oceánie. Nauru je typickým korálovým atolem, nacházejícím se na špičce starého vulkánu. Korálová základna atolu sahá do hloubky asi
Ostrov sám se skládá z velice porézního vápence. Přes vcelku dostatečné srážky (
Velká část území byla dříve pokryta silnou vrstvou fosfátu, tedy původně ptačích exkrementů; tato masa, známa pod jménem guano, platí dodnes jako jedno z nejlepších hnojiv. Po odbourání této vrstvy zbyla opět holá vápencová krajina, kde i pokusy zalesnění nepřinesly důrazných výsledků.
Obyvatelsvto Nauru se skládá je z 62 procent z původního obyvatelstva, velkou část tvoří přistěhovalci (dříve zejména zaměstnanci při těžbě fosfátu): přistěhovalci z Kiribati a Tuvalu (25 %), číňané a vietnamci (8 %), dále evropané a obyvatelé Nového Zélandu (5 %).
Satelitní snímek
Průměrný věk dožití obnáší jen 62 let; jako důvod je uváděno velké rozšíření cukrovky a otylosti v důsledku nekontrolované výživy obyvatel v období zbohatnutí od sedmdesátých let minulého století (cukrovkou trpí 30,2 procent obyvatel, ojedinělé ve světovém měřítku). Růst obyvatel leží u 1,87 %, dětská úmrtnost činí 1,014 %.
Z náboženství je mezi obyvatelstvem nejvíce rozšířeno křesťanství, další hrají podřadnou roli:
protestantismus 57 %
buddhismus a taoismus 5 %
baha'i 2 %
Kolem 7 procent jsou stoupenci původního místního náboženství, jistého druhu monoteistické víry, kde velkou roli hraje bohyně Eijebong a ostrov duchů Buitani.
21 km² (240. na světě) | |
13 048 (222. na světě, odhad 2005) | |
621 / km² (17. na světě) | |
{{{národnosti}}} | |
protestanté, římští katolíci a další | |
bezejmenné místo (61 m n. m.) | |
úředně žádné | |
republika | |
{{{dělení}}} | |
australský dolar (AUD) | |
520 NRU NR | |
NAU | |
+674 | |
UTC +12 |
PMK
(MKPJ, 4. 4. 2007 12:26)